Welmi Welké Widle

Je možné, aby dnes oslovila diváky divadelní adaptace více než sedmdesát let starého románu? Režisér Pavel Šimák věděl, že to dokáže. Vybral si totiž Čapkovu Válku s Mloky. S dramaturgyní Klárou Špičkovou dokázal sugestivně podat v moderním kabátě Čapkovo poselství.

Narážky na současné politiky či média manipulující s lidmi prozradila, že se děj přesunul do současné doby. Reportážní forma spolu s promítacím plátnem pomohla jednoduše zasadit místa dění z celého světa na jediné jeviště. Tvůrci si také dokázali poradit se znázorněním Mloků. Nejprve se o nich jen hovořilo, pak šli vidět ve stínech, až postupně získávali konkrétní obrysy a nakonec i jasnou podobu. Paralelně s Mloky se odkrývalo i hrozící nebezpečí…

Celý vývoj měl možnost sledovat novinář Valenta (František Strnad), zároveň tedy průvodce, komentátor a svědek. Jeviště překypovalo energií, jakmile se na něm objevil v některé ze svých rolí Jiří Sedláček. A naopak diváci trnuli při výkonu Tomáše Jirmana v roli Bondyho, vychytralého a vypočítavého obchodníka, jehož osobnost ne náhodou místy připomínala postavu jistého diktátora. Některé scény vyvolávaly salvy smíchu, jiné zase hrozivé mrazení po zádech.

Z Mloků – jednoduchých cizokrajných stvoření se pod vlivem lidí stala levná pracovní síla. Ta přerostla člověku přes hlavu a poté se proti němu postavila. Z poddaných se stala nadvláda. Nejhorší je skutečnost, že se Mloci chovali prostě podle vzorů svých pánů. Propojení první a poslední scény vyvolává dojem uzavírajícího se kruhu. Člověk se opět nepoučil ze svých chyb, zase doplatil na svou pýchu a chamtivost. Současnému diváku se nabízí velká výzva… Moderátor, ze kterého se v závěru vyklubal Mlok, oslovuje z nově nabyté pozice diváky káravým hlasem: Hallo, vy lidé!

Národní divadlo Moravskoslezské – Divadlo Jiřího Myrona
Režie: Pavel Šimák
Dramaturgie: Klára Špičková
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Hana Kubešová
Hudba: Zdeněk Král
Premiéra: 4. 4. 2009 v 19 hodin

Pro začátek několik pojmů: Dune 2, Aladin, Prince of Persia, Terminator: Skynet, Scorch, Tyrian, Wacky Wheels… Nic Vám to neříká? Tak to nic nezmůžu, ale pokud ano a nyní máte na tváři „rohlík“ a slzu v oku, pak pokračujte ve čtení. Dnešní hry jsou „někde jinde“ a doby, kdy hratelnost byla tím hlavním, jsou skoro pryč. Nezbývá než mít někde schovanou 486ku a občas používat klávesnici více než myš, pokud se chcete vrátit o 20 let zpátky…

Anebo můžeme emulovat DOS a hry si zahrát i pod Vistou x64. Budeme potřebovat prográmek DOSBox a samotné hry. Pokud nemáte někde diskety nebo originální CD s klasickými peckami, tak musíte hledat, na internetu je opravdu i toto. Jenom po mě nechtějte, ať zde dávám odkazy na warez, děkuji. DOSBox je hned pro několik operačních systémů a je dostupná i lokalizace do češtiny a spousta pluginů, uvedu zajímavý DOSBox Game Launcher, ke kterému se ještě vrátím. Po stažení a instalaci ještě do složky s instalací rozbalte českou lokalizaci, pak otevřete soubor dosbox.conf a v odtavci [dosbox] nastavte language=cestina.lng. Doporučuji ještě v odstavci [autoexec] přidat řádek mount c: d:\dos. DOSBox pracuje s vašimi disky virtuálně, a proto musíte složku s hrami na disku (u mě d:\dos) připojit jako c:. Samozřejmě si upravte vlastní cestu. Po spuštění byste měli vidět toto:

Ještě si povšimněte pod modrou obrazovkou dvou řádku s parametry zvukové karty (zvuková karta je typ Sound Blaster 16), jsou to ty, které budete nastavovat do her. Pokud vám toto rozhraní přijde až moc „old school“ tak můžete použít DOSBox Game Launcher a spouštět hry na jedno kliknutí. Číst dále…

Nedávno jsem v jednom projektu použil několik návrhových vzorů. Ano, na internetu se k nim dá najít hromada informací, ale většinou je jich až příliš. Smyslem tohoto článku, který je jedním ze zamýšlené série o návrhových vzorech, je nabídnout čtenáři ucelený pohled na konkrétní návrhový vzor.

Co si od toho slibuji? Budu psát o něčem co mě baví, seskupím si konečně někde souhrnné informace o návrhových vzorech a možná to pomůže i někomu dalšímu. Nic víc, nic míň.

Smyslem návrhového vzoru Singleton je zajistit v systému existenci pouze jedné instance dané třídy a poskytnout k této instanci globální přístup.

To, že bude v systému jediná instance dané třídy s globálním přístupem lze zajistit definováním statické proměnné třídy, jež bude obsahovat referenci na již existující instanci třídy – tedy objekt Singleton. A protože objektově orientované paradigma hovoří o zapouzdření, je třeba mít ještě nadefinovánu metodu, která bude tuto proměnnou vracet. Tato metoda je rovněž statická, což nám umožní ji použít i bez instance Singletonu a tedy si tím ověřit, zda již náhodou nějaká instance požadované třídy – Singletonu neexistuje. Pokud ne, je možno vytvořit instanci Singletonu a její referenci přiřadit do již zmíněné proměnné. V případě, že instance existuje je potřeba vyhodit příslušnou výjimku.

Na závěr je potřeba ještě dodat, že Singleton patří do kategorie návrhových vzorů tvořících, které řeší problematiku tvorby objektů, což je patrné již z názvu kategorie, a je také často využíván jako součást jiných návrhových vzorů jako jsou například Flyweight nebo Facade.

Nedávno jsem se začal věnovat ne příliš, abych tak řekl SEO friendly chovaní Wordpressu. O problémech jako je generování duplicitního obsahu na stránkách či statické, někde mnohdy zcela chybějící meta popisy, jsem věděl od samého počátku. K řešení se dostávám nyní.

Samozřejmě jsem nezačal vytvářet své řešení z fleku, ale porozhlédl jsem se, kam mi to laskavý Google dovolil. Po projití pár stránek a také archivu pluginů pro Wordpress, naznačovalo vše tomu, že plugin nazvaný All in One SEO Pack bude tou správnou volbou. Na všemožných webech domácích i zahraničních blogerů a uživatelů Wordpressu se na tento plugin nesla jenom chvála a tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet i já.

V prvních několika okamžicích jsem si myslel, že mám o problém méně. Opak byl však pravdou. Plugin sice umožňuje nadefinovat si, jak mají vypadat titulky stránek, hlavní titulek blogu a které stránky či rubriky indexovat a které ne, ale když se potom podíváte na výsledek, akorát vidíte stejně chybějící meta popisy ‘description’, ‘keywords’, či ‘robots’ tak, jako by plugin ani nebyl aktivován. Aby toho nebylo málo pro některé specifické stránky se negeneruje ani titulek. Jednoduchým pozorováním jsem tedy dospěl k názoru, že tento plugin je zcela k ničemu. Nezajišťuje totiž základní požadovanou funkčnost, přestože ji autoři slibují.

Po této zkušenosti jsem již neměl náladu hledat nějaký další „skvělý“ SEO plugin, neboť se obávám, že bych dospěl ke shodnému výsledku.

Rozhodl jsem se tedy, jako už mnohokrát, vytvořit své vlastní řešení. Nejedná se však o plugin, ale rovnou o zakomponování pár triviálních pravidel přímo do šablony vzhledu Wordpressu. Celé to vychází asi na 200 řádek kódu (proti cca. 2000 řádkám zmiňovaného pluginu, ano nemám tam GUI, neboť jak už jsem říkal, není to přímo plugin, ale i tak mi to přijde poněkud přehnané) a funguje to stejně jako již zmiňovaný plugin jen s tím rozdílem, že když říkám, že to funguje, je tomu opravdu tak.

Mám v plánu zde uveřejňovat různé články týkající se javovských technologií pro web. Je tedy jasné, že jsem potřeboval něco, co mi umožní vkládat úryvky kódu na web tak, aby se v nich dalo vyznat, tedy nejlépe se zvýrazněnou syntaxí.

Pro Wordpress samozřejmě existuje hromada pluginů, které zvýrazňují syntaxi. Tato hromada však má jeden velký nedostatek. Vždy, když už jsem si nějaký plugin našel, se ukázalo, že používá buď nevalidní HTML, nebo nevalidní CSS či dokonce obojí. A takovéto pluginy nechci, neboť mi není jasné co braní lidem psát validní kód. Patrně to bude jejich vlastní lenost a jednoduchost.

Už to vypadalo, že si budu muset nějaký ten plugin napsat sám, nakonec jsem však objevil skvělý článek, jehož autor řešil podobný problém jako já a srovnává tam jednotlivé pluginy, které testoval. Autor se nakonec přiklání k používání pluginu, který jsem se rozhodl používat i já a jedná se o WP Chilli. Tento plugin na rozdíl od oné hromady ostatních nevyužívá GeSHi a proto tedy vypadá jinak než zbytek pluginů.

Další řekl bych spíše specifikum tohoto pluginu je, že si pro něj musíte napsat vlastní CSS styl. Říkám specifikum právě proto, že někomu to může připadat jako nevýhoda, mě to naopak spíše potěšilo. Nicméně i pokud si CSS neupravíte podle sebe, plugin zajistí základní rozlišení syntaxe. Vlastním CSS je zde myšleno zobrazení rámečku s kódem na stránce nikoliv samotné zvýrazňování syntaxe. Výhodou je určitě validní kód pluginu, na který sem kladl důraz.

Jak to celé vypadá, můžete vidět zde:

public class Main {

    public static void main(String[] args) {

        System.out.println("Hello World!");

    }

}

WP-chilli je tedy skvělý plugin zajišťující zvýraznění syntaxe pro lidi, kteří hledají validní řešení a nebojí se napsat si svůj vlastní CSS pro zobrazení rámečku s kódem.

Seriál Big bang theory bezpochyby patří mezi špičku současné seriálové tvorby a dovolím si tvrdit, že spolu s How I met your mother tvoří to nejlepší, na co lze na poli sitkomů v současnosti koukat. To, co produkují tuzemské televizní stanice, není nic jiného než brak, to jen tak na okraj a teď zpět k tématu.

Dnes jsem měl možnost shlédnout zatím poslední díl právě Big bang theory, ve kterém mě pobavilo rozšíření známe hry Kámen, nůžky, papír natolik, že jsem se rozhodl o toto rozšíření podělit i s těmi, kdo tento seriál nesledují. Mimochodem pokud jej nesledujete, vězte, že děláte chybu. Se zmiňovaným rozšířením přišel kdo jiný než Sheldon Cooper, Ph.D. a vypadá to následovně:

Kámen, nůžky, papír, ještěr, Spock:

• Nůžky rozstřihnou papír
• Papír balí kámen
• Kámen drtí ještěra
• Ještěr otráví Spocka
• Spock zničí nůžky
• Nůžky zabijí ještěra
• Ještěr sežere papír
• Papír usvědčuje Spocka
• Spock nechá vypařit kámen
• A jak tomu vždy bylo, kámen tupí nůžky

Na blogu se mi celkem hojně začal množit komentářový SPAM. Situaci samozřejmě bylo potřeba začít řešit, a tudíž jsem se začal poohlížet po nějakém pluginu pro Wordpress, kterým bych SPAM filtroval. Pro wordpress jich pochopitelně existují mraky, mě však zaujal plugin, který ani tak vyloženě pluginem proti SPAMu není jako spíše plugin integrující do Wordpressu antispamovou službu. Celé se to jmenuje Mollom a funguje to na výbornou. Číst dále…

Po velmi dlouhé době jsem se konečně dostal zpět ke svému blogu. Již v létě jsem pracoval na předělání vzhledu tak, aby odpovídal novému Wordpressu verze 2.6 a vyšší. Nakonec to však dopadlo tak, že tato spíše snaha musela jít stranou. Nyní jsem se k tomu ale před pár dny, skoro by se dalo říct, že i dokopal a výsledek je tady.

Pokud jste však čekali něco blyštivějšího, něco víc in a něco co je tzv. web 2.0 tak máte smůlu. Popravdě jsem už znechucený těmito vzhledy. Původním vzhledem jsem se snažil držet tento rádoby trend. Zpočátku jsem vůbec nový vzhled nechtěl tvořit ale prostě jej najít. Free šablon pro Wordpress jsou mraky. Problém je v tom, že mám rád minimalistický vzhled. To by ale taky až tak nevadilo, neboť i těch minimalistických šablon je spousta, ale najít takovou, která by se mi líbila, byla kompatibilní s WP 2.6 a výše a ještě k tomu měla validní HTML a CSS, to už problém veskrze je. Nezbylo mi tedy opět než si vzhled vytvořit sám. Na výsledek už se díváte.

Samozřejmě tento vzhled budu postupem času, tak jako ostatně všechno, dolaďovat. V základu je to ale přesně to, co jsem chtěl, tedy minimalistický – rozuměj neblyštivý nepřeplácaný čitelný a navíc validní vzhled, který mi umožní rychlé a přehledné publikování.

Po dlouhé době jsem si musela ke konci semestru zase sednout k PC a začít dělat něco trošku smysluplného ;-). Přesněji bylo potřeba udělat prezentaci na téma: Vzdálená správa. A při hledání nějakých materiálů k tomuto tématu jsem narazila na velmi zajímavou stránku respektive aplikaci či službu. Jedná se o službu zvanou LogMeIn.

LogMeIn je služba umožňující vzdálené připojení k jinému PC. Toto umožňuje například i vzdálená správa zabudovaná přímo ve Windows nicméně tam je potřeba aby počítač, ke kterému se chci připojit měl veřejnou IP adresu, případně aby se počítače vyskytovaly ve stejné síti, což je většinou největší zádrhel. Toto se dá sice obejit například nainstalováním aplikace Hamachi, ale je to opět další komplikace. Číst dále…

Kdo si dneska chce zahrát po internetu, tak nemusí jenom přes oficiálníservery,ale může se svými kamarády hrát i po síti LAN. Ale LAN nejde přes internet … takže tu máme Hamachi, které udělá VPN (Virtual private network) virtuální síť v internetu, a její účastníci pak na sebe vidí, jako by byli v jedné místnosti se switchem :-) Je to zdarma a je to rychlé. A v placené verzi ještě rychlejší (dá se vypnout šifrování, které je standartně nastaveno).

Pro všechny, co by chtěli zahrát přes Hamachi, tak tady je návod, jak si jej upravit, aby fungovalo. Je třeba provést několik změn v nastavení sítě. Popis je ze systému Vista, pro XP je to podobné, musíte pohledat. Toto je přímý překlad a výtah ze stránky RS V2 Hamachi howto a dle fóra lze vidět, že to fakt funguje. Číst dále…